Bývalý profesionální fotbalista, odchovanec brněnské Zbrojovky, hráč CSKA Moskva a vícemistr světa do 20let. Ale hlavně neskutečný sympaťák, který může jít příkladem ostatním fotbalistům, nejen svou pílí na hřiši, ale i mimo něj. V životě po profesionálním fotbale.
Skvěle jste se adaptoval do života po profesionálním fotbalu. Co je nyní vaší pracovní náplní? Jsem velmi rád, že jsem měl tu možnost díky mé manželce, která před 6 lety založila brněnskou a zlínskou pobočku organizace KROUŽKY, se ihned po kariéře věnovat této činnosti.
Naše organizace KROUŽKY organizuje volnočasové kroužky pro více jak 1500 dětí ve školách a školkách v Brně a okolí a ve Zlínském kraji, dále organizujeme příměstské tábory a pořádáme několik akcí nejen pro naše děti z kroužků během celého školního roku, jako je taneční soutěž, florbalový turnaj, Kroužkobraní, vystoupení na vánočních trzích a další.
K tomu mám již 5 let svůj fotbalový kemp, na kterém máme každoročně přes 200 dětí. Věnuji se tak v naší brněnské pobočce organizaci všech projektů a marketingu a velmi mě to naplňuje.
Jak si užíváte roli spolukomentátora ČT? Byl jste ze začátku z této role nervózní?
Tato práce je pro mě velmi zajímavou zkušeností a zároveň možností zůstat určitým způsobem ve fotbalovém prostředí. Snažím se k této práci přistupovat velmi zodpovědně a připravovat se na každý přenos.
Komentování zápasů si vždy velmi užívám, protože se dokážu vžít do role hráče a přenést to i na komentátorské stanoviště.
Ze začátku jsem samozřejmě určitou trému měl, ale je to jako ve všem, čím častěji jsem dostával možnost spolukomentování, tím více jsem si na tuto práci zvyknul a dnes už se při spolukomentování cítím daleko jistěji než na začátku.
Loni jste přijal naši pozvánku stát se čestným hostem prvního ročníku turnaje v pokutových kopech Penalty 2019. Jak se vám turnaj líbil? Užil jste si s námi strávený den?
Projekt Penalty je velmi zajímavý a musím říct, že jsem si loňskou účast skutečně užil. Jediné co mi z mé návštěvy chybělo, bylo, že jsme se nezapojil jako skutečný účastník, pak bych i já měl před sebou určitou výzvu. A když jsem viděl všechny účastníky, tak i když jsem byl asi jako jediný bývalý profesionální fotbalista, tak v pokutových kopech bych asi pravděpodobně nezvítězil. (směje se)
Mezi účastníky bylo skutečně hodně šikovných exekutorů pokutových kopů!
Myslel jsem, že si svoji aktivní účast užiji v letošním roce, ale bohužel mi v tom zabrání moje několikrát operované koleno, které mě již nepustí do jakéhokoli aktivního fotbalu.
Zmínil jste problémy s kolenem. Věnujete se nyní rekreačně alespoň jiným sportům?
Ještě před 3 měsíci jsem byl v nepříjemné situaci, protože z výsledku magnetické rezonance mého kolene a asi půlročního snažení, rehabilitace a procedur, které mi moc nepomohly, jsem byl odkázaný prakticky na jediné a to do další operace, která by zjistila skutečné poškození mého kolene a možné i totální náhrady kolenního kloubu a věřte mi, to nechcete, když je Vám něco málo přes 30 let!!!
A tak jsem si řekl, že to takhle nechci, zavolal jsem si s Vaškem Pilařem (současně hráč SK Sigma Olomouc), který má podobné problémy s kolenem a ten mi řekl, že jezdí pravidelně každý den na kole, cvičí a posiluje a koleno mu drží a může normálně fungovat a hrát.
Takže jsem to zkusil a světe div se, po třech měsících kdy jsem najel již více jak 600 km na kole a nevynechal jsem skoro jediný den, se moje koleno umoudřilo a můžu normálně fungovat a chodit bez bolestí (na fotbal a běhání to ale není, ale to mi až tak nevadí).
Takže jezdím každý den na kole, posiluju nohy a svaly, aby mi neochably a do toho jdu jednou až dvakrát týdně si zahrát golf a jsem konečně opět šťastný, že můžu alespoň takto sportovat.
V loňském roce jste si také vyzkoušel přednášet na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně. Co vám tato zkušenost dala?
Přednáška mi přinesla plno pozitivních věcí. Za prvé jsem si vůbec vyzkoušel, co to je mít přednášku pro 50 lidí hodinu a půl. Za druhé jsem zjistil, že díky svým zkušenostem z profesionálního sportu, přechodu do profesního života a nabraných zkušenostech z profesního života můžu dát právě prostřednictvím přednášky inspiraci pro studenty nebo kohokoliv jiného z toho, co jsem již prožil. A myslím, že toho není málo. (usmívá se)
Já sám jsem totiž takové přednášky vždy velmi kvitoval a navštěvoval, protože jsem se chtěl dozvědět více od lidí, co něco dokázali a jak to dokázali.
Jaký byl váš nejlepší moment kariéry na který rád vzpomínáte? Jednoznačně za prvé to, že jsem měl možnost od dítěte až do profesionálního života fotbalisty vyrůstat ve Zbrojovce Brno, celé si to prožít od začátku, kdy jsem přišel do Zbrojovky v 10ti letech, přes první podpis profesionální smlouvy, až po nádherné zápasy za A tým, kdy jsme například porazili doma Spartu Praha a já dal dva góly, až po přestup do velkoklubu CSKA Moskva. A mimo Zbrojovku to byla samozřejmě možnost reprezentovat ČR ve fotbale, jak v mládežnických kategoriích z nichž samozřejmě nejvýš řadím stříbro z MS U20 v Kanadě, což byl pro mě a nás všechny, co jsme tam byli, nezapomenutelný zážitek. Samozřejmě nesmím zapomenout na jedinečnou možnost, byť jen jednou, být na reprezentačním srazu A týmu ČR a odehrát v něm jeden zápas.
Jak byste dnes popsal váš vztah k fotbalové Zbrojovce Brno?
Můj vztah ke Zbrojovce Brno v dnešní době je pouze z role fanouška, protože nejsem nijak vázaný na klub. A jediné co bych si přál, je to, aby Zbrojovka Brno byla opět tam, kde si zaslouží být a to být postrachem všech týmů v 1. lize a prát se o prvních 5 míst v první lize tak, jako tomu bylo, než jsem z Brna odešel.
Jaký je nyní váš životní cíl po kariéře profesionálního fotbalisty? Být zdravý, šťastný, dělat práci která mě baví a všechno ostatní už se odvine od této hlavní spokojenosti.
Mohl byste dát na závěr nějakou radu mladým fotbalistům do začínající kariéry?
Ano a velmi rád! Hlavní je věřit v to, že jde dokázat vše co si přejete (já sám jsem toho důkazem, protože od malička jsem snil o tom, že budu hrát za Juventus Turín a mohl jsem tam hrát, protože jsem smlouvu měl na stole. Ale Zbrojovka a Juventus se nedomluvili na podmínkách přestupu, protože Zbrojovka za mě tehdy chtěla více peněz, než Juventus nabízel), jít si tvrdou a poctivou prací za svým cílem a pak mít to správné štěstí na lidi kolem vás, kteří vám v úspěchu pomohou a v neposlední řadě, aby se vám vyhýbalo zranění.
Foto: Sport Factory Team, Jana Mensátorová, Kroužky