Athos, Porthos, Aramis a D'Artagnan? Kdepak, dnešní pozvání k rozhovoru přijal opravdový bojovník. Český šermíř, který se narodil v Brně. Patří mezi vybrané sportovce zastupující světovou značku Redbull. V roce 2016 po dvaceti letech navrátil český šerm pod pěti kruhy na Letních olympijských hrách v Riu de Janeiru. Cílevědomý, ale zároveň pokorný. Alex se kromě sportu věnuje psaní svých vlastních hudebních textů.
Největší úspěchy:
1. místo mistrovství Evropy do 23 let
3. místo mistrovství Evropy senioři
2. místo Grand Prix
1. místo mistrovství Evropy junioři
2. místo mistrovství světa junioři
Na cos vždycky chtěl, aby se Tě někdo v rozhovoru zeptal, ale nestalo se?
Nemám asi konkrétní věc, ale celkově mám rád dotazy, které směřují víc do hloubky, do podstaty věci. Mám rád, když to můžu rozvést, je to k zamyšlení a předám tím něco zevnitř ze sebe, jako z člověka. Dotazy typu, jak jsem se dostal k šermu, jak dlouho šermuju a co je to fleret, jsou sice důležité, ale samozřejmě jsem na to odpovídal spoustu krát. Není to tak zábavné a pro mě nijak osvěžující, takže mám radši dotazy, nad kterými se můžu zamyslet a který něco někomu předaj.
Jakou hudbu před soutěžním zápasem posloucháš? Pustíš si i vlastní songy?
Tak vlastní songy si před zápasem nepouštím, spíš si pouštím řekněme takovej agresivnější rap, ale ono hodně záleží na náladě jakou zrovna mám. Někdy si pustím na Spotify prostě happy hits a někdy si pustím nějaký trap, někdy jen basy, aby tam nebylo moc slov. Takže strašně záleží na té mé náladě. Někdy si nepustím vůbec nic, protože potřebuji být potichu a soustředím se na svůj dech, takže nemá to žádné pravidlo. To spíš podle pocitu, podle toho jestli se potřebuji víc namotivovat, nebo se potřebuji zklidnit. Hodně se snažím poslouchat svoje tělo. Takže to nemá nějaký pravidlo, že poslouchám vždycky stejný playlist.
Jak bys vysvětlil fleret dítěti?
Ahoj, toto je fleret, s tím se šermuje a snažíš se dát zásah soupeři. (směje se) Tak asi nějak takhle. (smích)
Jaká je tvá oblíbená část dne?
Nejproduktivnější a nejvíc energickej jsem ráno, nebo dopoledne, ale nemám to tak, že to by byla moje nejoblíbenější část dne. Každá část dne má svoje specifika pro mě a není to tak, že odpoledne jsem v háji z toho, že už není ráno. (smích) Takže každá část dne je super a spíš záleží, jaká je náplň toho dne a s kým člověk ten čas tráví. Tohle je mnohem zásadnější než kolik je hodin. Ale kdybych to měl rozdělit, jsem spíš ranní ptáče, než noční pták.
Kolik fleretu během sezony vyměníš? Jde o drahou záležitost? Necháváš si je speciálně vyrábět pro sebe?
Tak já flerety neměním, já měním jenom čepele. Občas se pokazí něco jiného, ale většinou se lámou právě ty čepele. Takže si myslím, že dám takových 20-25 za rok. Já mám naštěstí sponzora a podporuje mě svaz, takže si to nemusím kupovat. Ale jinak ta čepel stojí kolem 90-100 euro. Nenechávám si je speciálně vyrábět pro sebe, jsou to standardní čepele od té firmy, co mě sponzoruje. Já mám rád tvrdší čepele, ale vyhýbám si je podle sebe. To ohnutí si dělám tak, jak vyhovuje mně.
Nejoblíbenější příhoda z olympiády?
No, tak asi nemám žádnou úplně konkrétní, ale celkově si myslím, že to byla velká zkušenost. Pro mě velký zážitek, nějak to celý navnímat, zažít to, bylo to poprvé. Všechno, co je poprvé je zajímavý, je nový, tak celkově to na mě působilo hodně zajímavě. Samozřejmě, že vždycky z toho má člověk nějaký rozporuplný pocity, pokud se mu to nepodaří tak, jak chce, ale beru to jako dobrou zkušenost a je to něco, co bych určitě chtěl ještě někdy v životě zažít.
Jak by se měla jmenovat tvoje autobiografie?
Nepřemýšlel jsem o tom, ale dost se mi líbí název, který jsme dali mému článku na Bez frází. A to je "Volnost v řádu". To si myslím, že mě naprosto vystihuje. Já mám rád řád. Mám rád plán, rád funguju podle pravidel. Ale na druhou stranu jsem velmi kreativní a mám rád tu volnost. Takže ten název "Volnost v řádu" mi přišel naprosto úplně vystihující. Tak něco asi v tomhle smyslu.
Jak z tebe vrcholový sport dělá lepšího člověka?
Nemyslím si, že ze mě dělá lepšího člověka v tom smyslu, že bych byl něco víc nebo lepší než ostatní. To určitě ne, ale myslím si, že celkově sport se hodně prolíná s životem v tom smyslu, že spoustu věcí, které se člověk díky sportu naučí, může přenést právě do toho života mimo sport. Například duch pro Fair Play, zvládání těžkých stresových situací, věci co sport naučí, tak potom může použít v úplně jiné oblasti. Ve vztahu k lidem, k lidem v práci, v rodině a tak dále. Myslím si, že je to hodně o sebe poznání. Člověk, když se nějak vyvíjí v tom sportu, reaguje na určitý situace, tak ho to určitě vyvíjí i v tom osobním životě a myslím si, že to je i trochu smysl. Nebo, já to tak aspoň vnímám, že se vnitřně nějak vyvíjím. Takže tohle je pro mě dost důležité.
Oblíbená sportovní hláška?
Asi oblíbenou sportovní hlášku nemám, ale když jsem se nad tím teď zamyslel, tak jsem si vzpomněl, když jsme porazili v hokeji Švédy v semifinále mistrovství světa a pan Záruba zahlásil ,,Rachna kachna toto letělo”, (smích) tak to mě pobavilo, když jsem si na to teď vzpomněl (směje se). Baví mě hlášky třeba z Okresního přeboru, tam jsou super sportovně-lidové hlášky. Vlastně i já mám jednu takovou hlášku.
Jednou mi řekl kanadskej trenér tenisu: "Go f**k them, stab them and go home". Asi úplně nerozuměl šermu, ale myslel si, že to je přesný. Tak na to rád vzpomínám. To je taky dobrá hláška. (směje se)
Kdyby natočili Tvoji biografii, kdo by Tě mel hrát?
Buďto nějaký dobrý herec, který by se dokázal na mě nacítit a nebo bych to měl být já, ale to už by pak nebylo hraný. To už by bylo reálný s hodně reálnýma prvkama, takže těžko říct, o tom jsem vážně nikdy nepřemýšlel. (směje se) Ale pokud by to mělo být hodně autentický, tak by to mělo být asi se mnou.
Troufl by sis i na jinou šermířskou disciplínu nebo jde o naprosto ,,jiný” sport, jak s oblibou říkají hokejisti vracející se z NHL na širší kluziště.
Jo, asi troufl. Proč ne. Ale nejvíc mě naplňuje fleret. Nejvíc mě to baví a samozřejmě jsem vyzkoušel ostatní disciplíny. A není to tak, že to je na širší kluziště. Tady samozřejmě sport je stejný, ale ten rozdíl je větší, takže určitě bych nedokázal dělat fleret i ostatní zbraně na stejné úrovni tak, jako dělám Fleret. To člověk musí dělat úplně od malička a nebo minimálně se tomu věnovat naplno. Nejde dělat víc věcí zároveň.
Oblíbený sportovní film?
Baví mě Orel Eddie. To je takový absurdum, ale je to dobrej film, kterej se mi líbí. Pak se mi líbil film o jedné holce co boxuje. A to už nevím, jak se jmenovalo, něco jako Milion Dollar Baby? Myslím, že tak nějak to bylo. Takže asi tady tyhle dva. A teď naposledy dokument o Jordanovi a Chicago Bulls – Last Dance. To mě hodně bavilo.
Na co nejdivnějšího se Tě někdo v rozhovoru zeptal?
Nejdivnějšího nevím, ale nemám rád, když se mnou někdo dělá rozhovor a není připravenej. Zaprvé o mně nic neví a neví nic o tomhle sportu. Pak se blbě ptá a já pak ani nechci odpovídat, protože se člověk zatáhne do sebe a nemá potřebu na něco odpovídat. Tohle nemám rád, ale žádný dotaz není divný, pokud má nějaký opodstatnění.
Foto:
RedBull Content Pool
archiv Alexander Choupenitch